Server GIS

Počítačové systémy jsou v současné době většinou postaveny na architektuře server - klient. Klient je program, který posílá prostřednictvím definovaného protokolu požadavky (žádá o službu) na server. Server (resp. specializovaný software na serveru) požadavky odbavuje, a posílá klientovi zpět požadovaná data. Jde o síťovou architekturu, která odděluje klienta (často aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním) a server, kteří spolu komunikují přes počítačovou síť.

../_images/Server-based-network.svg

Obr. 54 Architektura server-klient. Zdroj: wikipedia.

Rozdělení systémů na bázi jedné velké monolitické aplikace na klienty a více serverů vede k:

Výhody

  • rozdělení jednotlivých úloh
  • možnosti menších, ale specializovaných programů
  • větší modularitě systémů - lze aktualizovat či vyměňovat části systému, aniž by to mělo fatální dopad na celek, snadnější údržba
  • propojovat navzájem nekompatibilní technologie prostřednictvím aplikačních rozhraní (API)
  • data uložená na serveru jsou relativně bezpečněji uložená než data uložená na klientovi
  • centrální úložiště vede k větší aktuálnosti dat

Nevýhody

  • dochází k velkému přetěžování sítě a k závislosti na síťové infrastruktuře vůbec
  • architektura server-klient není tak robustní ve srovnání s P2P architekturou (klient se zároveň stává uzlem sítě)

Mezi základní charakteristiky patří:

Klient je

  • aktivní
  • posílá žádosti
  • čeká a dostává odpovědi
  • obvykle je připojen k menšímu počtu serverů najednou
  • obvykle komunikuje s koncovým uživatelem (má uživatelské rozhraní)

Server je

  • pasivní
  • naslouchá na síti a reaguje na žádosti
  • obsluhuje požadavky

API

Klient se serverem komunikuje vždy prostřednictvím definovaného aplikačního rozhraní - API (Application Programming Interface). Je v podstatě jedno jak je API definováno, podstatné je, aby bylo stabilní a v čase neměnné tak, aby se jednotlivé části systému server-klient daly nahrazovat a měnit.

Vztah server-klient

Přidělené rolí na server a klient nemusí být bezvýhradné. Jedná se o způsob, jakým vystupují navenek a ne o absolutní roli v rámci systému. Serverová aplikace může (a často se tak děje) vystupovat jako klient vůči jiné serverové aplikaci.

Například mapový server poskytující obrazové podkladové mapy může vystupovat jako klient vůči jinému serveru WFS, ze kterého si může stáhnout potřebná vektorová data.

Úlohy serverů v GIS systémech

Běh geografických informačních systémů vyžaduje režii společnou pro všechny informační systémy jako je autorizace a autentifikace uživatelů, správa uživatelů celkově, logování došlých požadavků, monitoring a reporting stavu systémů v reálném čase ale i v průběhu historie a podobně.

Primárním smyslem informačních systémů je správa datových sad, jejich údržba, aktualizace, zpřístupnění autorizovaným uživatelům. V případě geografických informačních systémů se jedná zejména o zpřístupnění a správu geografických datových sad.

Servery specifické pro oblast GIS můžeme podle funkce a zaměření rozdělit do následujících skupin:

  • servery pro správu a poskytování prostorových dat,
  • servery pro správu metadat,
  • processingové (výpočetní) servery,
  • servery pro geotagging (geokódování).

V praxi se samozřejmě stává, že jeden projekt (produkt) umí najednou obsloužit více skupin požadavků (např. GeoServer je primárně určen pro poskytování dat, s příslušným zásuvným modulem umí ale obsloužit i processingovou službu, ArcGIS firmy ESRI je na tom podobně).

Servery pro správu a poskytování geografických dat

Jedná se o asi největší skupinu serverů, souhrnně se označují jako mapové servery či mapservery. Obecně se jedná o servery poskytující geografická data na základě požadavku klienta.

Data mohou být buď surová - tedy přímo otisk souborů a databází uložených na serveru, nebo nějakým způsobem pozměněná případně se může jednat pouze o mapový náhled na zdrojová data.

../_images/web-mapping.png

Obr. 55 Diagram webových mapových serverů podle http://www.xyht.com/spatial-itgis/web-mapping/.

1. Uživatel zadá kritéria pro požadovanou mapu → 2. požadavek je poslán prostřednictvím sítě Internet na server → 3. Mapový server stáhne data z databází a připraví výslednou mapu nebo výřez dat → 4. Server odešle výsledek dotazu zpět uživateli

Mapové servery se dále dělí na statické a dynamické podle toho, jestli poskytují předgenerovaná (statická) data (např. FTP servery, data zpřístupněná pomocí souborů Atom nebo třeba dlaždicové servery poskytující předgenerované dlaždice pro předem definovaná mapová měřítka a rozsah) nebo jestli výslednou odpověď „skládají“ až na základně vstupných požadavků, které se mohou měnit (což jsou typické webové mapové servery).

Podle druhu výstupných dat a zejména aplikačních rozhraní (API) můžeme rozlišit:

Webové mapové servery

poskytující dynamicky vykreslené mapy, náhledy vstupních dat - ale nikoliv data samotná

../_images/map-servers.png
Webové dlaždicové servery

poskytující statické dlaždice (rastrové i vektorové) pro definovanou sadu měřítek a definovaný počátek sítě dlaždic

../_images/tile-servers.png
Dynamické datové servery

poskytující zdrojová data (rastrová nebo vektorová). Je možné, že server původní data lehce přizpůsobí požadavkům klienta (transformuje je do cílového souřadnicového systému, aplikuje požadovaný filtr, takže nevrací celý dataset, ale pouze jeho výsek), a tak dále, data však nejsou žádným způsobem „znehodnocena“ a vždy je lze považovat za primární.

../_images/data-servers.png
Statické datové servery

data jsou dostupná ve formě nejčastěji statických souborů, které si klient jednoduše stáhne. Nejčastěji se může jednat o FTP server.

../_images/static-servers.png
Senzorové servery

senzorové servery jsou zvláštním případem dynamických datových serverů, poskytující měření ze senzorových sítí - ať již on-line nebo s možností filtrování dat zpětně do historie. Senzory mohou být buď staticky umístěné (např. meteorologická budka) nebo pohyblivé („čapí baťůžek“ nebo automobil).

Senzory mohou být propojeny do sítí, ve kterých si jednotlivé prvky předávájí svá měření a navzájem se informují o svém aktuálním stavu.

Poznámka

K datovým serverům se nejčastěji přistupuje prostřednictvím standardů (Standardy v GIS) a webových služeb jako je OGC Web Map Service - WMS, OGC Web Feature Service - WFS, OGC Web Coverage Service - WCS, OGC Web Map Tiled Service - WMTS a dalších. Tyto standardy jsou popsány v dalších částech tohoto textu.

Servery pro správu metadat

Metadata jsou data o datech - tedy informace o nich. Jako příklad se udává nejčastěji katalogizační lístek v knihovně obsahující informaci o dané knize (název, autor, rok vydání, klíčová slova, …).

Metadata pro oblast GIS (Geospatial metadata) udržují metadatové servery. Metadata jsou uložena podle určitého standardu (např. Dublin Core nebo ISO 19115).

V oblasti geografických dat se spravují

  • metadata dat - tedy primárních vstupních dat
  • metadata služeb - tedy OGC Web Map Service - WMS a dalších webových služeb
  • metadata aplikací - tedy webových mapových aplikací a datových sad

Pro přenos metadat se používá nejčastěji standard OGC Catalogue Service for Web.

../_images/static-servers.png

Poznámka

Metadatové servery a metadata obecně jsou velice důležité pro udržení pořádku v datových sadách a publikovaných webových službách. Organizace nemající v pořádku metadata se bude brzy potýkat s problémem neznalosti původu dat a jejich životního cyklu.

Metadata lze samozřejmě zajistit i jinými prostředky, např. pomocí textových souborů a jejich důsledném vyplňování.

Poznámka

Metadatové servery a metadata pro prostorová data se v poslední době kombinují se systémy pro správu otevřených dat, např. v systému CKAN.

Processingové servery

Processingové servery neposkytují data, ale analytické funkce (procesy) nad geografickými daty. Těmito procesy může být jednoduchá operace - jako sečtení hodnot buněk dvou rastrových map - nebo komplexní operace - jako výpočet globální změny klimatu. Procesy nejsou předem definovány, ale často se jedná o standardní GIS úlohy (obalové zóny, průnik vektorových objektů, rastrová mapová algebra) a jejich kombinaci do komplexních modelů.

Vstupní data lze poslat spolu se žádostí o jejich zpracování nebo na ně odkázat, aby si je processingová služba stáhla sama. Výstupem jsou buď textová, tabelární nebo geografická data (např. interpolovaná rastrová mapa ze vstupních bodových vektorových dat).

Výhody processingových služeb jsou

  • možnost standardního opakovatelného výstupu pro všechny klienty
  • přesunutí zátěže z lokálního počítače na server
  • centrální správa procesů, jejich aktualizace, údržba
../_images/processing-servers.png

Poznámka

Pomocí processingových služeb lze v podstatě implementovat libovolnou jinou webovou službu, protože definice vstupních a výstupních dat je značně obecná. Pro speciální úlohy (publikace dat, map) se ale v praxi využívají speciální typy služeb.

Servery pro geotagging (geocoding)

Mohli bychom říct, že Geotagging je speciální případ processingové služby. Jde o proces, kdy ze vstupních textových dat se odvozují prostorové objekty. Pomocí geotaggingu se např. z adres získávají bodová data konkrétní lokalizace dané adresy, z textu se vyhledávají klíčová slova a jejich tvary a dovozují se jejich prostorová lokalizace (např. Krkonoše, Babiččino údolí, Kolín - Zálabí a podobně).

../_images/geocoding-servers.png

V následující části se podíváme na seznam některých otevřených programů pro řešení serverových úloh pro GIS.