Tvorba atlasu

Kromě tvorby samostatných výstupů lze pomocí tvůrce mapy vytvořit sérii mapových výstupů, neboli atlas. Principem vytvoření takového hromadného výstupu je využití tzv. vrstvy pokrytí. Pro každý prvek v této vrstvě bude vytvořen vlastní mapový výstup, přičemž výřez mapového okna bude přesunut vždy na polohu daného prvku. Zadání vrstvy pokrytí můžeme využít různými způsoby. Kromě zaměření mapových listů na jedotlivé prvky můžeme např. vytvořit polygonovou vrstvu kde polygony budou udávat mapové listy atlasu. Pro tento případ můžeme vrstvu pokrytí skrýt.

V této kapitole se věnujeme pouze principu tvorby atlasu. Podrobnější informace o přidávání jednotlivých prvků a jejich nastaveních najdete ve školení QGIS pro začátečníky v kapitole Tvorba mapového výstupu.

Aktivace funkce atlasu

Funkci atlasu lze aktivovat v záložce Atlas zaškrtnutím položky Vytvořit atlas. V této záložce dále najdeme základní nastavení vrstvy pokrytí a výstupního souboru.

Obr. 170 Aktivace a základní nastavení funkce atlasu.

Nastavení

• Vrstva pokrytí - vybereme vrstvu pokrytí
• Skrytá vrstva pokrytí - vrstva pokrytí může být součástí mapového výstupu (např. hranice zájmového území, zobrazení konkrétních prvků, …) nebo může být skryta (např. hranice mapového listu)
• Název strany - lze zadat název pro strany atlasu pro lepší orientaci při náhledu. Lze vybrat stávající atribut, nebo vytvořit název na základě výrazu (např. id prvku, název, …)
• Filtrovat s - umožňuje filtrovat zobrazené prvky vrstvy pokrytí na základě zadaného výrazu
• Řadit podle - umožňuje seřadit prvky vrstvy pokrytí na základě atributu

Výstup

• Výraz pro název výstupního souboru - formátování názvu výstupních souborů
• Export do jednoho souboru, pokud to lze - např. při importu do jednoho souboru PDF
• Formát exportu obrázku - lze vybrat z několika formátů

Příprava atlasu

Po aktivaci funkce a nastavení vrstvy pokrytí, postupujeme obdobně jako u vytváření samostatného výstupu. V tomto momentě je také vhodné zapnout náhled atlasu, což nám umožní sledovat prováděné změny a listovat jednotlivými prvky/stranami atlasu. Náhled jde spustit buď z menu Atlas ‣ Náhled atlasu a nebo pomocí ikony ^{Náhled atlasu} z panelu Atlas.

Obr. 171 Panel - Atlas.

Mapové okno

V první řadě přidáme na list mapové okno pomocí ikony ^{Přidat novou mapu} a ve vlastnostech položky přidané mapy aktivujeme možnost Ovládáno Atlas. Zde je také možné nastavit generování měřítka.

Obr. 172 Aktivace ovládání mapové položky atlasem.

Generování měřítka

• Ohraničení kolem prvku - možnost zadání prostoru kolem prvku v procentech
• Předdefinované měřítko (optimální) - automatický výběr nejvhodnějšího měřítka na základě předdefinovaných měřítek projektu (viz. Měřítko)
• Pevné měřítko - nastavení pevného měřítka pro všechny prvky/listy atlasu

Obr. 173 Příklad tvorby atlasu krajů.

Náhled atlasu

Nyní můžeme pomocí šipek nebo rolovací nabídky v panelu Atlas procházet jednotlivé položky atlasu.

Symbologie

Pokud vrstva pokrytí není skrytá, a je základem pro zobrazení dat v mapovém okně, je pro dosažení lepšího výsledku zobrazení výsledných map vhodné tuto vrstvu patřičně nastylovat. Zde jsou možnosti velice široké, my si v následujícím příkladu popíšeme jeden z nejčastějších případů a to nastylování, kdy se nám v jednotlivých listech atlasu zobrazí pouze daný prvek či jeho hranice.

Přejdeme se do hlavního okna QGIS a otevřeme vlastnosti symbologie vrstvy a z rolovací nabídky vybereme jako styl symbologie Podle pravidla. Pomocí tlačítka ^{Přidat pravidlo} vytvoříme formátování symbolu pro prvky splňující zadanou podmínku.

Obr. 174 Vytváření symbologie na základě zadaných pravidel.

V první položce Popisek zadáme libovolný popisek pravidla a do položky Filtr zadáme výraz podmínky. Pomocí tlačítka … můžeme vyvolat Tvůrce řetězce výrazu, kde si daný výraz můžeme pohodlně poskládat. V našem případě chceme nastylovat prvek (využijeme id prvku), který se zobrazuje v daném listu atlasu (id prvku/listu atlasu). Požadovaný výraz bude tedy vypadat takto:

$id  =  @atlas_featureid

Funkčnost výrazu si můžeme překontrolovat pomocí tlačítka Test. Po spuštění testu se nám objeví okno s počtem prvků, které odpovídají výrazu (v našem případě 1). Nastavíme pro prvek požadovaný symbol a potvrdíme tlačítkem OK. Pro účely našeho příklad si prozatím vystačíme pouze s tímto jedním pravidlem, potvrďte tedy změny provedené v symbologii vrstvy a přesuňte se opět do okna tvorby mapových výstupů.

Obr. 175 Příklad tvorby atlasu krajů - nastylovaná vrstva.

Další kompoziční prvky

Nyní doplníme ostatní kompoziční prvky do mapového listu.

Textové pole

Pomocí ikonky ^{Přidat nový popisek do rozložení} přidáme textové pole a přejdeme na záložku Vlastnosti položky.

Nyní můžeme využít vložení výrazu do textového pole, což nám umožní vygenerovat např. unikátní názvy pro jednotlivé listy atlasu. Pomocí tlačítka Vložit výraz… můžeme otevřít okno pro tvorbu výrazu. V našem případě vyhledáme atribut nesoucí názvy krajů („nazev“), vložíme do výrazu a potvrdíme. Výsledný text v popisku bude vypadat takto:

[% "nazev" %]

Pokud chceme vložit název vytvořený na základě více atributů (např. název + NUTS kód), zadání by vypadalo takto:

[% "nazev"  || ' (' ||"nutslau" ||')'%]

Poznámka

Všimněte si, že vložený výraz je v okně pro zadání textu „obalený“ v hranatých závorkách se znakem procent. Mimo tyto závorky lze pokračovat v zadávání běžného textu.

Tip

Po zaškrtnutí položky Vykreslit jako HTML můžeme do popisku vložit HTML kód včetně hypertextových odkazů a pod.

Měřítko

Měřítko lze přidat pomocí ikony ^{Přidá nový Měřítko do rozložení}. Pokud chceme při tvorbě atlasu použít grafické měřítko, je třeba nastavit vhodný referenční bod, na základě kterého se nám bude velikost grafického měřítka roztahovat v jednotlivých listech atlasu. Nastavení referenčního bodu najdeme v záložce Vlastnosti položky –> Umístění a velikost. Pokud chceme měřítko zobrazovat na středu mapového listu je třeba nastavit referenční bod, který je uprostřed.

Atributová tabulka

Pomocí tlačítka ^{Přidat Nový Attributová tabulka do rozložení} můžeme do výstupu přidat atributovou tabulku. V našem případě chceme zobrazit pouze atributy prvku na daném mapovém listu, Takže v hlavních vlastnostech u položky Zdroj vybereme možnost Prvek aktuálního atlasu. Poté nastavíme vzhled atributové tabulky (zobrazené atributy, formátování atd.). Dále je možné využít Filtrování prvků, kde kromě základních možností, lze filtrovat prvky pomocí vzorce - políčko Filtrovat s.

Obr. 176 Nastavení atributové tabulky.

Tip

Jako alternativní možnost vložení atributu a jeho hodnot je možné využít běžné textové pole s využitím formátování HTML. Také je možné vkládat výrazy pro výpočet např. $area.

Tiráž a doplňující informace

Pomocí proměnných lze do textového pole vkládat výrazy, které se mohou odkazovat např. na pořadové číslo listu, autora, verzi QGIS, název a cestu projektu, rozlišení DPI, šířku a výšku papíru a mnoho dalších parametrů).

Obr. 177 Příklad proměnných.

Pro přidání vypsání pořadového čísla listu při tisku vložíme textové pole s výrazem:

[%@atlas_featurenumber || ' / ' || @atlas_totalfeatures%]

Export

Obr. 178 Atlas připravený k exportu.

Stejně jako u samostatných mapových listů lze atlas exportovat do formátů SVG, PDF nebo jako obrázek (JPG, PNG, …). Exportovat můžeme buď pomocí menu Atlas ‣ Exportovat Atlas jako … nebo přímo z panelu Atlas. Pokud exportujeme do jednoho souboru (jako např. PDF) při spuštění exportu zadáme standardně název souboru a cestu kam chceme soubor uložit. V případě, že ukládáme atlas ve formě jednotlivých výstupů (samostatné soubory) vybíráme v okně exportu složku, do které se atlas bude generovat. Jak byl v úvodu zmíněno, základní nastavení pro export najdeme na kartě Atlas u položky Výstup.

Obr. 179 Nabídka pro export atlasu.

Obr. 180 Výsledný atlas (jeden soubor PDF) otevřený v prohlížeči PDF souborů.