Ukázka kombinace prostorových funkcí a dotazů

Najděte vhodné parcely na území Hlavního města Prahy pro výstavbu nového stavebního objektu. Kvůli případnému hluku musí být vzdálené alespoň 500 m od železnic, jejich výměra musí být minimálně 20 ha a měly by se nacházet mimo městské části Praha 6, 7 a Praha 8.

Data

spravniobvody.shp, parcely.shp, zeleznice.shp

Řešení

1. Nástrojem Dissolve sloučíme správní obvody a vytvoříme polygonovou vrstvu Prahy.
2. Nástrojem Clip ořežeme vrstvu železnic podle polygonu Prahy.
3. Nástrojem Buffer vytvoříme obalovou zónu 500 m kolem pražských železnic.
4. Vybereme správní obvody Praha 6, 7 a 8 a nástrojem Union je sjednotíme s obalovou zónou kolem železnic (negativní oblasti).
5. Vybereme všechny parcely s rozlohou větší než 20 ha.
6. Z vybraných parcel vybereme ty, které nejsou v negativní oblasti.
7. Výsledek zobrazíme.

Postup v QGIS

Do mapového okna pomocí ^{Přidat vektorovou vrstvu} přidáme potřebná data. Vidíme, že vrstva železnic je pro celou Českou republiku. Části mimo Prahy ale nebudeme potřebovat, proto vrstvu ořežeme. Musíme si vytvořit hranici města. Z menu Vektor ‣ Nástroje geoprocessingu vybereme nástroj ^Rozpustit, kde jako vstupní vektorovou vrstvu nastavíme spravniobvody, pole rozpuštění na --- Rozpustit vše --- a výstup uložíme jako praha. Potom použijeme nástroj na ořezání ^Ořezávač. Vstupem bude vektor železnic České republiky, ořezávat budeme podle nově vytvořené polygonové vrstvy Praha a výsledek uložíme jako zeleznice_p, tedy železnice pouze na území Prahy. Dialogová okna nástrojů Dissolve a Clip jsou zobrazeny na Obr. 172. Následně můžeme každé vrstvě nastavit styl, čímž si vstupní data přehledně zobrazíme (Obr. 173).

Obr. 172 Použití nástrojů Dissolve a Clip.

Obr. 173 Správní obvody, parcely a železnice Prahy.

Poznámka

Na Obr. 173 je pro vektorovou vrstvu parcely nastavena jednoduchá průhledná výplň a šedé ohraničení s transparentností 10%, symbol vrstvy zeleznice_p je nastavený na Resident, správní obvody jsou barevně kategorizované dle pole nazev, pričemž hodnoty tohoto atributu jsou vykresleny.

Tip

V tomto kroku je dobré si projekt uložit, a to pomocí Projekt ‣ Uložit.

Teď přistoupíme k tvorbě obalové zóny kolem pražských železnic, na to využijeme nástroj ^Buffer. V jednom dialogovém okně nastavíme vstup, míru aproximace na 70, velikost obalové zóny na 500 m, zaklikneme ^{Rozpustit výsledky obalové zóny}, aby byla obalová zóna celistvá a výstup uložíme jako zeleznice_pb, povolíme ^{Přidat výsledek do mapového okna} a spustíme OK, viz Obr. 174.

Obr. 174 Obalová zóna 500 m kolem vektorové vrstvy pražských železnic.

Pokračujeme výběrem správních obvodů, kde se parcela pro nový stavební objekt nemá nacházet. V okně vrstev označíme vektor spravniobvody a v menu klikneme na ^{Vybrat prvky pomocí vzorce}. V střední části dialogového okna najdeme položku Pole a hodnoty, dvouklikem zvolíme nazev, v pravé části klikneme na všechny jedinečné hodnoty a tímto způsobem napíšeme do levého okna výraz (Obr. 175), kterým z vrstvy správních obvodů vybereme Prahu 6, 7 a 8.

"nazev" = 'Praha 6' OR "nazev" = 'Praha 7' OR "nazev" = 'Praha 8'

Pak přes pravé tlačítko myši nad vrstvou spravniobvody výběr uložíme pomocí Uložit jako, nazveme jej praha_neg. Dbáme na to, aby políčko ^{Uložit pouze vybrané prvky} bylo zaškrtnuté a zkontrolujeme i souřadnicový systém EPSG:5514.

Poznámka

Operátor OR se nachází v položce Operátory.

Obr. 175 Výběr správních obvodů, kde budeme hledat vhodné parcely.

Poznámka

Po exportu zrušíme vybrané obvody Prahy pomocí ^{Zrušit výběr prvků ve všech vrstvách}.

Následuje spojení „negativních“ zón. Cílem je dostat vektorovou vrstvu, která je sjednocením obalové zóny železnic a nepožadovaných správních obvodů. Využijeme nástroj ^Sjednotit. Vznikne výstup (například oblasti_neg1), na který opět použijeme ^Rozpustit. Výsledek pojmenujeme oblasti_neg (Obr. 176).

Obr. 176 Sjednocení negativních oblastí (1), spojení do souvislého vektoru (2) a zobrazení v mapovém okně (3).

Pak pokračujeme krokem č. 5, viz Řešení. Postup je obdobný jako při výběru správních obvodů pomocí ^{Vybrat prvky pomocí vzorce}. Výraz "vymeraparc" > 200000 je ten, kterým vybereme parcely s výměrou nad 20 ha (Obr. 177). Vybrané prvky uložíme jako nový vektor parcely_20ha a výběr zrušíme ikonkou .

Obr. 177 Výběr parcel s výměrou nad 20 hektarů.

Z těchto parcel je potřebné vybrat ty, které nejsou v negativní oblasti. Nejdříve označíme všechny prvky vrstvy parcely_25ha, například vybereme všechny gml_id pomocí ^{Vybrat prvky pomocí vzorce}. Následně z hlavní lišty spustíme dialogové okno ^{Vybrat podle umíštění}. Najdeme jej v položce Vektor ‣ Výzkumné nástroje. Zaškrtneme ^{Include input features that intersect the selection features}, ^{Zahrnout vstupní prvky, které překrývají/protínají prvky výběru}, a jelikož chceme právě ty parcely, které zadané podmínky nesplňují, zvolíme možnost odstraněním z aktuálního výběru (Obr. 178).

Obr. 178 Výběr parcel podle umístění metodou odstranění z aktuálního výběru.

Výsledek (podmnožina parcely_20ha) uložíme pomocí Uložit jako a zobrazíme na podkladě původního zájmového území (Obr. 179). Pro lepší detail použijeme ^{Přiblížit na vrstvu}.

Poznámka

Pro zvýraznění výsledku je průhlednost vrstvy správních celků nastavena na 70 (Vlastnosti ‣ Styl ‣ Průhlednost vrstvy).

Obr. 179 Vhodné parcely pro výstavbu nového stavebního objektu.