Ukázka jednoduchých prostorových funkcí

Kolik procent území ČR je ve vzdálenosti do 100 km od hranice Hlavního města Prahy?

Data

kraje.shp

Řešení

  1. Nástrojem Buffer vytvoříme obalovou zónu 100 km kolem Prahy.
  2. Nástrojem Dissolve sloučíme kraje a vytvoříme hranici ČR.
  3. Vypočteme plochu ČR.
  4. Nástrojem Intersect vytvoříme průnik obalové zóny s hranicí ČR.
  5. Vypočteme plochu průniku a procenta vybrané plochy k původní ploše.

Poznámka

Postup řešení v programu ArcGIS Desktop je dostupný zde. S Open Source programem QGIS však lze dosáhnout stejného výsledku.

Postup v QGIS

Po spuštění programu QGIS se zobrazí standardní rozhraní, viz Popis rozhraní. Souřadnicový systém projektu je přednastavený na WGS 84 (EPSG:4236), což lze zkontrolovat ve stavovém řádku vpravo dole. Budeme pracovat s daty České republiky, kde se obvykle používá souřadnicový systém S-JTSK (EPSG:5514).

V prvním kroku proto nastavíme souřadnicový systém projektu. Z menu lišty vybereme Nastavení ‣ Možnosti. Otevře se dialogové okno, kde v záložce SRS nastavíme Vždy začít nové projekty s tímto SRS na EPSG:5514 - S-JTSK (Greenwich)/Krovak East North, a to kliknutím na ikonku srs Vyberte SRS. Tento souřadnicový systém nastavíme i pro nové vrstvy v položce SRS pro nové vrstvy a Použít výchozí SRS. Na závěr povolíme box_yes "on-the-fly" SRS transformaci pro případ, že bychom v projektu pracovali s vrstvami v souřadnicovém systému, který je odlišný od systému projektu. Postup je popsaný v kapitole Souřadnicový systém.

V dalším kroku kliknutím na mIconVectorLayer Přidat vektorovou vrstvu do mapového okna přidáme vrstvu kraje.shp. Tlačítkem mActionSelect Vybrat prvky oblastí nebo jednoklikem klikneme do mapy na místo, kde se nachází kraj Hlavního města Prahy (Obr. 165).

Poznámka

V případě, že by šlo o složitější výběr, použijeme mIconExpressionSelect Vybrat prvky pomocí vzorce a prvky vybereme atributovým dotazem.

../_images/u-select-praha.png

Obr. 165 Výběr území Prahy kliknutím do mapového okna.

Následně vytvoříme obalovou zónu 100 km od hranice Prahy. Použijeme prostorovou analýzu buffer Buffer. Z menu lišty vybereme Vektor ‣ Nástroje geoprocessingu ‣ Obalové zóny. V dialogovém okně nastavíme vstupní vrstvu, t.j. kraje, zaklikneme box_yes Použít pouze vybrané prvky, protože chceme obalovou zónu jen kolem konkrétního vybraného kraje. Míru aproximace zvýšíme na 70, protože předvolená hodnota 5 segmentů je málo na to, aby obalová zóna odpovídala kruhu. Dále nastavíme velikost obalové zóny v metrech, název výstupního souboru a povolíme box_yes Přidat výsledek do mapového okna a potvrdíme OK (Obr. 166).

Poznámka

Maximální možný počet segmentů na aproximaci je 99. Výhodou je sice přesnější výsledek, nicméně výpočty budou trvat delší dobu.

../_images/u-p100km.png

Obr. 166 Tvorba obalové zóny velikosti 100 km kolem hranice Prahy.

Do mapového okna se přidá nová vektorová vrstva P100km. Nastavíme jí styl pravým tlačítkem myši ‣ Vlastnosti ‣ Styl, například jako na Obr. 167 transparentní výplň, červené ohraničení široké 1 mm.

../_images/u-p100km-styl.png

Obr. 167 Nastavení stylu obalové zóny.

Dále provedeme sjednocení všech krajů, resp. vrstvu České republiky. Budeme ji potřebovat na určení plochy ČR. Využijeme nástroj geoprocessingu dissolve Rozpustit. Před touto funkcí ještě zrušíme výběr kraje Prahy pomocí mIconSelectRemove Zrušit výber prvků ve všech vrstvách. Výstupní vektorovou vrstvu pojmenujeme hraniceCR, viz Obr. 168.

../_images/u-dissolve.png

Obr. 168 Spojení všech krajů do jednoho polygonu pomocí nástroje Dissolve.

Otevřeme atributovou tabulku vrstvy hraniceCR (pravým Otevřít atributovou tabulku) a pak použijeme kalkulačku polí - ikona v horní liště atributové tabulky mActionCalculateField Otevřít kalkulátor polí. Vytvoříme nový atribut (pole) s názvem area_sum (desetinné číslo), do kterého vložíme hodnotu plochy polygonu. Datový typ nastavíme tedy jako real, šířka např. 15 a jako výraz napíšeme $area (Obr. 169). Změny uložíme ikonou mActionSaveEdits a editovací režim vypneme opětovným stisknutím mIconEditable.

Poznámka

Výraz nemusíme psát ručně. V středním poli dialogového okna kalkulačky je množství položek. V našem případě vybereme Geometrie ‣ $area (dvojklik).

../_images/u-hraniceCR-area.png

Obr. 169 Vytvoření atributu s výměrou České republiky.

Poté použijeme nástroj intersect Průsečník, kde vstupem budou vrstvy hraniceCR a P100km. Výsledek je zobrazen na Obr. 170.

../_images/u_intersect-map.png

Obr. 170 Výsledek nástroje Intersect, území České republiky ve vzdálenosti 100 km od hranic Prahy.

Posledním krokem je určení procentuálního zastoupení plochy republiky do 100 km od Prahy. Nejdřív vypočteme plochu průniku hraniceCR_intersect, přičemž postupujeme obdobně jako při ploše vrstvy hraniceCR (vytvoříme sloupec s názvem area).

Tip

Kvůli přehlednosti vymažeme všechny nepotřebné sloupce v atributové tabulce vrstvy hraniceCR_intersect tak, že nejdříve zapneme editovací mód kliknutím na mIconEditable Prepnout režim editaci, potom zvolíme mActionDeleteAttribute Smazat sloupec a označíme názvy těch atributů, které chceme vymazat. Ponecháme jenom pole area_sum a area.

Pak přidáme nový atribut procento, do kterého pomocí mapové kalkulačky vložíme výsledek "area"/"area_sum * 100". Ten je na Obr. 171 (48,6 % území České republiky je ve vzdálenosti do 100 km od hranic Prahy).

../_images/u-vysledok-u1.png

Obr. 171 Výpočet procentuálního zastoupení území ve vzdálenosti do 100 km od Prahy.