Obrazová data jako součást vektorů (práce s geotagovanými fotografiemi)

Možnost různě kombinovat různorodá data je čím dál víc dostupná. Jedním z běžných požadavků se stává možnost přiřadit obrázek k vektorovým datům jako jakýkoli jiný atribut. Způsobů jak naložit s takovým požadavkem je vícero. Jednou z možností je mít atribut, ve kterém je zapsán název souboru, který k jednotlivým záznamům patří. To umožňuje jednoznačné přiřazení obrázku k záznamu. Pokud je ale obrázek zdrojem informací a chceme ho vidět, tak ho pak musíme otevřít samostatně v prohlížeči obrázků. QGIS však nabízí možnost zobrazit přímo v detailu daného prvku. Jednotlivé kroky pro nastavení jsou popsány níže.

Využití

Příkladem využití je pořizování geotagovaných fotografií (fotografie s určeným místem jejího pořízení). V současné době je možné dělat takovéto záznamy i s běžnými mobilními telefony (je však nutné brát v potaz přesnost určení polohy). Proces zpracování pak pozůstává z načtení dat jako vektorové vrstvy a nastavení zobrazování daného obrázku jako atributu. Kompletní postup je rozepsán níže.

1. Vstupní obrazová data

Pro práci s geotagovanými fotkami je nutné mít nainstalovaný ExifTool, který nám umožňuje s nimi pracovat.

Poznámka

Instalace na operačním systému Linux je možná pomocí instalačního balíčku. Pro instalaci na Windows je nutné stáhnout příslušnou složku (spouští se pomocí .exe souboru).

Instalace ExifTool z příkazové řádky

sudo apt-get install exiftool

Tip

Pokud si chcete prohlédnout informace vztažené k danému obrázku, tak obrázek jednoduše otevřete v ExifTool. Ve Windows tak uděláte pomocí drag-and-drop, v Linuxu například pomocí příkazu exiftool nazev_obrazku.jpg. Výpis obsahuje informace od definice zařízení, parametry snímku, definici polohy až po detailní parametry z času tvorby snímku.

exiftool nazev_obrazku.jpg

======== WP_20160403_13_48_24_Pro.jpg
ExifTool Version Number         : 9.46
File Name                       : WP_20160403_13_48_24_Pro.jpg
Image Width                     : 1840
Image Height                    : 3264

...

GPS Latitude                    : 50 deg 7' 37.74" N
GPS Longitude                   : 14 deg 27' 11.27" E
GPS Position                    : 50 deg 7' 37.74" N, 14 deg 27' 11.27" E

...

2. Instalace pluginu

Pro možnost tvorby vektorové vrstvy z geotagovaných fotek využijeme plugin Geotag and import photos. Tento nainstalujeme standardní cestou přes Zásuvné moduly ‣ Spravovat a instalovat zásuvné moduly…. Potřebný modul je pouze experimentální, proto musíte být povolené zobrazování experimentálních modulů.

Po instalaci se modul nachází v Vektor ‣ Geotag and import photos (Obr. 157).

Obr. 157 Umístění nástrojů přidaného pluginu v menu QGIS.

Poznámka

Pro práci v OS Windows je nutné nastavit cestu k složce ExifTool, ve které se nachází exiftool.exe (Obr. 158). Nastavení se nachází v Vektor ‣ Geotag and import photos ‣ Settings. Na OS Linux toto není potřebné.

Obr. 158 Okno pro nastavení cesty k exiftool.exe.

3. Import fotek do vektorové vrstvy

Pro vytvoření bodové vrstvy z jednotlivých fotografií použijeme funkci pluginu Import photos. Prvním krokem je zadání adresáře, ve kterém se nacházejí požadované fotky. Po zadání adresáře s fotkami se do pole EXIF tags vypíšou nalezené kategorie hodnot. Pro základní zpracování dále toto pole nemusíme používat. Pokud bychom označili některý z nalezených tagů, tak by se po importu uložil jako další atribut. Hodnoty se mohou lišit podle toho, jaké údaje dané zařízení pořizuje. Pomocí volby Recurse subdirectories můžeme povolit prohledávání i podadresářů námi vybrané složky. Druhým krokem je zadání výstupního souboru ve formátu Esri Shapefile. Pokud bychom chtěli jenom doplnit již existující vektorovou vrstvu, tak použijeme volbu Append to existing file.

Obr. 159 Nastavení pro zpracování geotagovaných fotografii do Shapefile vrstvy.

Po dokončení procesu se nová bodová vrstva přidá do mapového okna. Naprostá většina zařízení, která dokáže dělat takto zpracovatelné fotografie pracuje se souřadnicemi v systému WGS - 84. Výsledná vrstva má tudíž ten samý souřadnicový systém (EPSG:4326).

Pokud si otevřeme atributovou tabulku (Obr. 160), tak se tam standardně nachází 2 atributy. Prvním je filepath - absolutní cesta k obrázku v čase vytvoření a filename - název souboru.

Obr. 160 Ukázka atributové tabulky po importu geotagovaných fotografií.

4. Vykreslování obrázku v detailu prvku

Pokud má vrstva jako atribut zapsanou cestu k obrázku (nebo přímo název souboru), tak je možné zobrazovat tento obrázek při zobrazení detailu prvku.

Ve vlastnostech vrstvy si otevřeme záložku Pole, kde se nachází přehled o vlastnostech dané vrstvy. V tomto případě vidíme stále původní vlastnosti a vidíme taky, že mají obě nastaveno Úprava textu. (Jde tedy o klasické vlastnosti s textem, které můžeme upravovat přepisováním.)

Prvním krokem je zapnutí editace pomocí ikony ^{Přepnout na režim editace}. Atribut filepath použijeme jako zdroj pro vykreslení obrázku. Kliknutím na tlačítko s textem Úprava textu se dostaneme do možností nastavení této vlastnosti. V postranním menu vybereme Foto. V detailnějším nastavení je pak možné zakázat možnost editace, nebo nastavení popisku. Dále je pak možné nastavit velikost obrázku pro vykreslování. Pokud velikost nebude nastavena tak se odhadne optimum.

Potvrzením tohoto nastavení se dostaneme do předchozího okna. Zde je už vidět, že vlastnost filepath má změněné nastavení.

Při identifikaci prvku v mapovém okně pomocí ^{Identifikovat prvky} se otevře detail prvku, kde je vykreslen požadovaný obrázek.

Obr. 161 Jednotlivé kroky nastavení pro vykreslování obrázku.

Tip

Pokud chceme data předávat dál, tak je dobré myslet na používání relativních cest. V příkladě jsme použili absolutní cestu k obrázku pro jeho vykreslení. Pokud bychom chtěli předat složku i se všemi daty dál, tak je ideální využít relativní cestu.

Celý projekt je uložen ve složce s názvem vektor_obrázky. Přímo v této složce je pak Shapefile, který vznikl importem geotagovaných fotek, projekt a pak samotná složka s názvem fotky.

Obr. 162 Struktura uložení fotek, projektu a souboru ve formátu Shapefile.

Pomocí Field calculatoru si přidáme nový atribut, který bude složen z názvu složky, ve které jsou uloženy fotky (fotky), lomítka a hodnoty atributu filename. Vytvoření nové hodnoty bude tedy definováno výrazem concat('fotky/',"filename").

Obr. 163 Vytvoření atributu s relativní cestou k obrázku.

Pak je nutné znovu nastavit nový atribut pro zobrazování fotky. (Informace o používání relativních cest je uložena v nastavení projektu, proto je nutné pracovat v projektu)

Obr. 164 Ukázka nastavení vlastností a následné identifikace prvku.

V rámci změny OS může dojít k problému se značením cesty. Pokud je stále k dispozici název fotografie u daného prvku, tak si cestu můžete vyskládat kdykoli znova.

Poznámka

Po úspěšném importu geotagovaných fotografií do souboru ve formátu Shapefile je možné s nimi pracovat jako s běžnými vektorovými daty. Například je možné je připojit na základě prostorové analýzy k jiným datům. Příkladem z praxe může být pořízení fotek technických objektů, o kterých již máme atributové záznamy ve vektorové vrstvě. Postupem popsaným v této části školení z nich dostaneme vektorová data, kterých atributy je možno například pomocí Připojit atributy podle umístění připojit k původním datům.

Další zpracování

Tvorba vektorových dat pomocí pořizování geotagovaných fotografií může mít různé možnosti využití. Jednou z nich může být mapování prvků za účelem tvorby evidence. Ve výše uvedeném příkladu jsme z pořízených fotografií udělali bodovou vektorovou vrstvu, kde je možné každý prvek vidět na fotografii. Obrázek zachycuje velké množství informací, které se běžně evidují formou atributů. Z obrázku je možné tyto atributy jednoduše určit a vytvořit tak běžnou evidenci.

U dopravného značení se určují víceré parametry (kód tabule, ukotvení, provedení a další). Většinou slouží k vytvoření mapového výstupu a přehledné tabulky s určenými atributy. Vytvoření jednoduchého mapového výstupu je popsáno v dalších krocích.

1. Definice dopravní tabulky

Prvním krokem pro znázornění dopravního značení je nutnost identifikovat jednotlivé značky v místě jejich výskytu. V případě, že by na jednom místě byla maximálně jedna dopravní tabule, tak by stačilo přidat atribut pro její kód. Protože je ale běžné, že se na jednom místě nachází vyšší počet dopravních tabulí, tak je nutné tuto situaci ošetřit.

Prvním krokem je přidání evidovaných atributů.

• id_kotvy (celé číslo, výchozí hodnota nastavena pomocí proměnné @row_number)
• kod (text - bez vyplnění, je nutno jej určit z obrázku)
• poradi (celé číslo, výchozí hodnota 1 - v případě více tabulí na jedné kotvě se hodnota upraví)

Obr. 165 Přidání jednotlivých atributů (id_kotvy, kod, poradi) a jejich definování.

Druhým krokem je určování kódu jednotlivým prvkům. Pokud se na jedné kotvě nachází vícero tabulí, tak musíme vytvořit adekvátní počet prvků zkopírováním původního. Jednotlivé prvky se budou vykreslovat SVG značkou podle atributu kódu. Proto musíme prvky uspořádat dle jejich skutečného pořadí ze shora dolů a toto i zapsat jako atribut (rozestup záleží na velikosti ikon a měřítku.) Příklad výchozího a upraveného stavu je na Obr. 166.

Obr. 166 Původní a upravené prvky definující dopravní tabule umístěné na jedné kotvě.

Výsledkem jsou záznamy pro každou dopravní tabuli, které mají určený identifikátor umístění, pořadí a kód dopravní tabule.

2. Uložení SVG symbolů

Jednotlivé prvky budeme vykreslovat SVG znakem. Názvy jednotlivých symbolů odpovídají kódům tabulí a jsou uloženy v jedné složce. Tuto složku pak umístíme do složky .qgis/svg/.

Poznámka

V případě budoucí publikace služby přes QGIS Server je vhodné použít pro umístění složky s ikonkami systémový adresář /usr/share/qgis/svg/. Stejný obsah by měl být nakopírován i na server. Projekt se pak bude chovat nezávisle na jeho umístění a vždy bude používat systémové ikony (základní nebo rozšířené). Pro kopírování do systémového adresáře musíme použít práva superuživatele root.

sudo cp -a /source/. /usr/share/qgis/svg/dopr_znaceni/

3. Nastavení stylování objektů

Dalším krokem je zobrazení prvků podle atributu s kódem dopravní značky. Jednotlivé symboly však chceme vykreslit značkou, která je umístěná ve složce dop_znaceni a má příponu .svg. Vytvoříme tedy nový atribut s hodnotou relativní cesty symbolu.

Obr. 167 Určení relativní cesty k ikoně podle určeného kódu dopravní tabule.

Pak ve vlastnostech vrstvy upravíme stylování. Podstatné je vybrat typ symbolu SVG značka a pomocí ikony z menu vybereme pole icon_path. V tomto případě je vhodné používat ikonky s velikostí 6 milimetrů.

Obr. 168 Nastavení stylování podle atributu s umístěním svg symbolu a ukázka výsledku.

4. Určení rotace

Posledním krokem je rotování ikon. Jednotlivé ikony by se měli rotovat podle reálného umístění v terénu. Takovéto natočení lze uplatnit i pro vykreslování v mapovém okně. Rotaci lze určit hromadně, ale v tomto případě to není dostačující. Ideální je přidat atribut rotace, kde se definuje celočíselná hodnota pootočení požadovaného směru vůči směru na sever (jde o hodnotu azimutu, kde lze zadávat i záporná čísla -10 = 350).

Po vyplnění atributu u všech prvků nastavíme položku Rotace pomocí na atribut rotace.

Obr. 169 Nastavení rotace symbolu podle hodnoty atributu a ukázka výsledku.

Tip

Některá zařízení jsou schopna určovat a i ukládat informace o orientaci přístoje. U takovýchto přístrojů se tedy v exif datech objeví takováto položka:

 ...

GPS Img Direction Ref           : True North
GPS Img Direction               : 32.52336904
 ...

Tyto údaje můžeme pak rovnou využít a při zpracování je nechat vepsat do atributové tabulky (při importu si zaškrtneme požadovaný tag, který se pak přidá jako atribut i s hodnotami).

Dále je pak možné rotaci symbolů nastavit přímo z toho atributu.