Bilancování ochranných pásem silnic¶
Na tomto příkladu bilancování bude ukázáno jednak jednorázové zpracování, ale i vytvoření modelu pro opakovaný výpočet tohoto typu úlohy.
Tato úloha bude používat pouze data ze základního balíčku dat pro školení. Konkrétně se použije dataset silnice. Cilem úkolu je vypočítat plochu ochranných pásem (OP) jednotlivých typů silnic ve vybraných ZSJ. Důležité je zacházení s variabilní šířkou ochranného pásma, ale i způsob řešení překryvů jednotlivých typů OP silnic.
Zadání¶
Pro všechny silnice ve sledovaném území se postupnými kroky vygeneruje hierarchický model OP. Tento výpočet bude následně převeden do grafického modeleru. Posledním volitelným krokem je pak vizualizace (grafická nebo tabulková) přehledných údajů za jednotlivé kategorie pro každou ZSJ.
Příprava dat¶
- silniční síť z OSM (součást balíku dat, enbo stáhnout z OSM)
- územní členění Prahy (jsou součástí balíku dat, nebo stáhnout z RÚIAN)
Stejně jako v předešlém příkladu platí, že je dobré provést kontrolu geometie před samotnou realizací výpočtů. Vrstva silnice obsahuje liniové prvky a neprovádí se kontrola, která by zaručovala možnost provádět síťovou analýzu.
1. ořez dat¶
Prvním krokem je výběr dat pouze v zájmovém území. Použije se operace Ořez (clip). Vstupní vrstva je v tomto případě silnice a překryvná ZSJ.
Poznámka
Výběr správné operace je důležitý pro náseldující kroky. V tomto případě se prvky ořežou překryvnými prvky, ale jenom na vnějších okrajích. Jak je vidět na obrázku níže, vybraná sinice zůstane na spojnici ZSJ nerozdělená.
2. rozdělení silnic podle třídy¶
Každý úsek silnice bude mít OP podle toho, do jaké třídy patří. Toto rozdělení je uvedeno v atributu typ jako číselná hodnota. Na obrázku je vidět symbologie podle tohoto atributu ve zpracovávaném území.
Každá třída nás zajímá jako celek, ne jako samostatné úseky. Proto je výhodné prvky sloučit pomocí funkce Rozpustit (dissolve). V tomto případě se pro rozpuštění použije právě atribut typ. Výledkem budou 4 multiliniové prvky - 1 pro každou z vyskytující se kategorie.
Pro další kroky je výhodné rozdělit jednotlivé kategorie do samostatných vrstev. Lze využít nástroj Rozdělit vektorovou vrstvu (split vector layer), kde se použije atribut typ pro rozdělení. Nevýhodou tohoto nástroje je, že výstup nelze uložit do jednoho GPKG jako více vrstev, ale vytvoří více výstupních GPKG souborů. Podle potřeby je možné je manuálně nakopírovat do pracovního umístění.
3. vytvoření variabilního OP¶
Pro každou kategorii se vygeneruje obalová zóna reprezentující OP o požadované velikosti.
typ 2 = 100 m typ 3 = 50 m typ 4 = 30 m typ 5 = 15 m
Pro vygenerování se použije nístroj Obalová zóna (buffer) ze sekce Vektorová geometrie. Po spuštění tohoto nástroje se přepne pomocí tlačítka Spustit jako dávkový proces… do režimu dávkového zpracování.
Jako vstupní vrstvu vybereme všechny vygenerované typy z předešlého kroku.
Postupně se pak každé vrstvě vyplní požadovaná velikost OP.
Výstup se nechá vygenerovat automaticky pomocí hodnot parametru vstupu, nebo velikosti. Bohužel platí, že u GPKG opět není možné zapsat do jednoho souboru.
4. hierarchický ořez¶
Vygenerované OP jednotlivých tříd se v místech křížení překrývají. Požadovaným výstupem je ale v místě překryvu zachovat OP vyšší třídy. Je proto nutné udělat postupný ořez dle hierarchie jednotlivých tříd.
Postupně se vždy vezmou dvě kategorie nejvyšších tříd. Ta nižší z nich se ořeže tou vyšší. Následně se pak spojí. Iterace se opakuje až po nejnižší třídu.
První krok je tedy mezi kategorií 2 a 3. Použije se nástroj Rozdíl (difference).
Takto upravené vrstvy se sloučí pomocí nástroje Sloučit vektorové vrstvy (merge).
Zpracování pak postupuje na zpracování následující nižší třídy. Výsledkem je sloučená vrstva všech hierarchicky ořezaných vrstev s OP.
5. statistika na požadované jednotky¶
Posledním krokem je vyhodnocení ploch za požadované jednotky. V tomto případě se jedná o ZSJ. Postup je stejný jako v předchozím příkladě, proto tady nebude popsaný.